Objev indiánů, který ovlivnil historii

Stovky let před tím než se objevil bílý muž, indiáni kmene Paiutů z centrálního Utahu podnikali cesty k legendárnímu posvátnému prameni, známému svými výjimečnými uzdravovacími vlastnostmi.

V roce 1920 byl těžce nemocný rančer Thomas J. Clark k tomuto prameni doveden z posledních náčelníků kmene Paiutů Letícím Orlem (Soarning Eagle) předtím, než byl kmen přesunut do rezervace. Krátce potom, co začal používat vodu, se dostavilo zázračné zotavení. Povzbuzen tímto výsledkem, umínil si, že odhalí tajemství tohoto záhadného pramene. Když se vydal proti proudu zpět do okolních hor, narazil na usazeniny neobvykle vypadajícího materiálu, z nichž pramen vytékal. Později se zjistilo, že se jedná o zbytky dávného deštného pralesa, unikátně uchovaného v originální rostlinné formě přes 100 miliónů let.

Analýza tohoto materiálu prokázala, že obsahuje neskutečně velké množství více než sedmdesáti různých minerálů a stopových koloidních prvků. Po měsících experimentování vyvinul T. J. Clark proces, kterým bylo možné přírodní cestou vyluhovat a posléze koncentrovat tyto minerály pouze za použití pramenité vody. Začal rozdávat tuto „zázračnou tekutinu“ svým přátelům a sousedům. Od nich a dalších nadšených uživatelů obdržel mnoho děkovných dopisů, mnoho z nich opravdu pozoruhodných.

Později dokonce i státní úřad USA potvrdil, že jde o jedinečné ložisko. Minerály byly uchovány v unikátní formě za dosud neobjasněných okolností, zřejmě díky sopečné činnosti. Pokrytí ložiska dvaceti až třiceti stopami štěrkopísku se ukázalo jako jeho dostatečná ochrana, ale nezabránilo vysokým teplotám a tlakům, které mohly měnit formu minerálů. Na dně ložiska je velmi tvrdé hlinité lože, které umožňuje minerály soustředit a ochránit před rozptýlením a jednoduchou ztrátou v zemi.

Tom Clark II, který byl tímto produktem fascinován, prováděl další výzkum, aby zjistil, proč má výrobek tak pozitivní vliv na lidské zdraví. Věřil mimo jiné, že má i neobvyklé elektrické vlastnosti. To bylo později potvrzeno Dr. Fritiz-Albert Poppem, jedním z nejznámějších německých biofyziků (tento muž byl nominován na Nobelovu cenu za biofyziku), jenž provedl měření vlnových délek. Testy ukázaly, že prehistorické rostlinné deriváty koloidních minerálů jsou naprosto netoxické a zvyšují životní (elektrickou) energii buněk. Minerál má přírodní záporný náboj, čímž je známý jako koloidní bioaktivní minerál.

Tradice výroby přírodních koloidních minerálů v rodině T. J. Clarka pokračuje už čtvrtou generaci a navrací zdraví desítkám tisíc lidí po celém světě. Dnes jsou minerální pozůstatky deštného pralesa těženy originálním způsobem, mokrou cestou.

Dále se přípravek zkoncentruje na požadovanou hustotu. V konečné fázi je propouštěn přes řadu speciálních filtrů, které propustí pouze koloidní minerály. Získá se tak silný koncentrát v sterilní tekuté formě - FYTOMINERÁL